Kostel sv. Jakuba Většího

Kostel Sv. Jakuba Většího je připomínán již v XV. století, patronem jest hrabě Josef Valdštejn  Vartenberk na Třebíči. Kostel s pozdně románským jádrem snad z konce 12. stol., případně z doby krátce po r. 1200, loď s jižním románským portálem, s fragmenty původních oken a se schodištěm v síle severní zdi představuje torzo tribunového kostela s kruchtovou emporou.

V 2. pol. 15. stol. bylo vystavěno nové gotické kněžiště s vítězným obloukem a prolomen nový vchod do kostela v jižní lodi (dnes s jednokřídlými dveřmi zdobenými reliefní pozdně renesanční edikulou a dvojicí kruhových oken), před rokem 1536 přistavěna i věž.

Severní sakristie přistavěna asi r. 1648, v r. 1723 přistavěna kruchta, sínice a staticky zjištěna věž.

Za rozsáhlých oprav v letech 1892-1903 byla v lodi prolomena nová okna, přistavěno vnější schodiště na hudební kruchtu a do západní části sínice přeneseno kamenné ostění portálu.

Na bočních stěnách lodi, která má pozdně románské jádro,  se dochovaly fragmenty pozdně gotické malby rustikálního charakteru.

Mimo hlavní oltář jsou 2 vedlejší, jež r. 1691 bývaly zasvěceny P. Marii a sv. Václavu, dnes sv. Cyrilu a Metoději, a sv. Josefu. Nákladem dobrodinců upravený r. 1825 hlavní oltář ustoupil r. 1894 dnešnímu souhlasnému slohově s presbytářem od J. Krejčíka.

Sochy sv. Jakuba, Jana, Petra a Spasitele na něm vystihují pěkně zobrazení „Proměnění Páně“.

R. 1892 opraven chrám Páně zevnitř a pořízeny varhany od Zachystala z Třebíče ( v r. 1982 nahrazeny varhanami novými).

V r. 1894 byla položena cementová dlažba, restaurována okna v kněžišti a opatřen hlavní oltář. Následujícího roku 1895 pořízen oltář Božího hrobu v sínici, sochy Bolestné P.Marie a P. Marie Lurdské, r. 1902 oltář sv. Cyrila a Metoděje, křtitelnice, kazatelna od Zejdy, polychromie od C.Čelouda z Třebíče. V roce 1892 byla věž a střecha pobita plechem a kostel byl opatřen bleskosvodem, v roce 1910 byla pořízena nová křížová cesta od Vítka ze Zhoře.

 

 

Loc: 49°22'1.1994N, 15°47'10.7324E